Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:
- zásobní nádrže,
- ochranné (retenční) nádrže,
- speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací),
- rybochovné nádrže,
- víceúčelové nádrže.
Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:
- zvětšení hloubky vody nad jezem,
- dosažení bezprostředního spádu,
- zmírnění průtočné rychlosti,
- zvýšení hladiny podzemní vody.
Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.
Klíčovým kritériem pro klasifikaci vodních děl je tzv. kategorie technickobezpečnostního dohledu (TBD), kterým se dle § 61 vodního zákona rozumí zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu. Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláška Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.
Vodní díla zasahující do zájmového území
Interaktivní mapa všech vodních nádrží na území obce Městečko je dostupná zde. Ostatní vodní díla jsou k nahlédnutí v mapě míst omezujících odtokové poměry.
V zájmovém území povodňového plánu se nenachází žádné vodní dílo s přiřazenou kategorií TBD, které by bylo pro obec z povodňového hlediska relevantní. Nejvýznamnějším vodním díle v obci je jednoznačně nádrž Klíčava, která vzhledem ke své poloze zastavěné území obce nijak neohrožuje a není zde tedy více zmiňovaná. V obci a jejím bezprostředním okolí nalezneme pouze několik drobných vodních děl, která jsou uvedena níže. Vodní nádrže jsou uvedeny i s fotografiemi. Fotografie vodních děl, která jsou zároveň i místy omezujícími odtokové poměry (např. jezy), se nachází v sekci Místa omezující odtokové poměry.
|
Název |
TBD |
Vodní tok |
říční km |
Katastr |
Vlastník |
Plocha [ha] |
|
Javůrek |
– |
Požárský potok |
3,2 |
Městečko u Křivoklátu |
Česká republika |
0,48 |
|
Koupaliště, Městečko |
– |
– |
– |
Městečko u Křivoklátu |
Mucha Roman a Obec Městečko |
0,13 |
|
VD1, Městečko |
– |
Nepojmenovaný vodní tok (DIBAVOD 136 270 000 400) |
0,6 |
Městečko u Křivoklátu |
Česká zemědělská univerzita v Praze |
0,04 |
|
VD2, Městečko |
– |
Nepojmenovaný vodní tok (DIBAVOD 136 270 000 400) |
0,5 |
Městečko u Křivoklátu |
Česká zemědělská univerzita v Praze |
0,04 |
|
VD3, Městečko |
– |
– |
– |
Městečko u Křivoklátu |
Česká republika |
0,02 |
|
Přehrážka P1, Městečko |
– |
Požárský potok |
0,2 |
Městečko u Křivoklátu |
Česká republika |
– |
|
Jez J1, Městečko |
– |
Rakovnický potok |
5,7 |
Městečko u Křivoklátu |
Česká republika |
– |
|
Jez J2, Městečko |
– |
Rakovnický potok |
5,5 |
Městečko u Křivoklátu |
Česká republika |
– |
|
Jez J3, Městečko |
– |
Rakovnický potok |
4,1 |
Městečko u Křivoklátu |
Česká republika |
– |
|
Jez J4, Městečko |
– |
Ryšava |
0,0 |
Městečko u Křivoklátu |
Česká republika |
– |
